Čtenářské kluby

Jablečný koláč naděje

Sarah Moore Fitzgeraldová

Kniha, která ukazuje teenagerům, jak nebezpečné mohou být pomluvy, fámy a šikana.  Doporučila bych ji klukům i holkám, všem, kteří tápou ve svých vztazích ke kamarádům i rodině.

Oscar a Meg jsou velcí kamarádi, sdílejí svá tajemství, radosti i smutky a pomalu mezi nimi klíčí i něco víc. Pak se ale Meg musí načas s rodiči odstěhovat na Nový Zéland a jejich dům dočasně pronajmou jiné rodině. V kontaktu zůstávají pomocí dopisů a mailů. V domě Meg se objeví Paloma, dívka, která chce a musí být středem pozornosti. Je krásná, je chytrá a moc dobře to ví. Co si zamane, to musí mít, když ne, umí se pomstít. A tak když ji Oscar odmítne, vymyslí zákeřnou pomstu. Tváří se jako kamarádka, ale pomocí manipulace a drobných lží dožene Oscara až k pokusu o sebevraždu. Oscar prostě jednoho dne zmizí, najde se jen jeho potopené kolo a zůstanou vzpomínky na úžasný jablečný koláč, který uměl upéci a kterým uměl vyřešit problémy.

Jediní, kdo nevěří, že je Oscar mrtvý, jsou jeho bratr Stevie a Meg. Ve všem tom zmatku a smutku začínají odhalovat, co se stalo, a společně věří, že pokud neztratí naději, Oscar se zase objeví. Ukáže se tak síla kamarádství, věrnosti a naděje.

Příběh je vyprávěn očima Oscara a Meg, jejich příběhy pak spojuje Barney, starý muž, který je vyslechne a pomůže jim najít řešení. Ve vyprávění se prolíná přítomnost s minulostí, jen tak je možné pochopit, proč se Oscar odhodlal k takovému činu. Je postaven na nedorozumění, ale hlavní hybnou silou je tu manipulace – způsob, jakým Paloma upravuje pravdu a navádí ostatní proti Oscarovi, je opravdu neuvěřitelný. Je zajímavé sledovat, jak jednoduše se dá teenager ovlivnit, pokud mu z toho plynou výhody (uznání, postavení mezi spolužáky apod.).

Při práci s knihou bych se zaměřila na hledání jiných řešení. Je opravdu sebevražda nejlepší cestou z problémů? Nešlo řadě nedorozumění zabránit jen pouhým ověřením? Děti bych vedla k zamyšlení nad tím, zda opravdu jsou ve škole takové typy lidí, kterým ostatní slepě důvěřují a kteří jsou vůdci skupiny, ačkoli nic zvláštního neumějí a nedělají. Kniha obsahuje řadu zajímavých myšlenek, které bych děti nechala okomentovat v podvojném nebo potrojném deníku (např. „Přátelství buď je, nebo není. Nemělo by mít žádné výhrady, není potřeba ho nějak vysvětlovat, ani se za něj omlouvat.“). Děti bych také nechala přiřadit z nabídky na lístečcích různé vlastnosti a schopnosti, které vedou k tomu, že je člověk oblíbený, a naopak.