Šestnáctiletá Starr Carterová pendluje mezi dvěma světy. Jedním je černošská chudinská čtvrť, kde žije se svou rodinou, a tím druhým výběrová střední škola na předměstí. Starr se snaží oba světy pečlivě oddělovat. Doma je holka z ghetta, kdežto ve škole pečlivě kontroluje každý svůj pohyb. Jednoho večera je spolu se svým kamarádem z dětství, Khalilem, zastavena policistou. Starr na rozdíl od kamaráda rodiče poradili, jak se v podobné situaci zachovat. 

Měj ruce tak, aby na ně viděli. 

Nedělej žádný zbrklý pohyby. 

Mluv jen tehdy, když se tě na něco zeptaj. 

 Kontakt s policií skončí Khalilovou smrtí. Z milého kluka se rázem v médiích stává gangster, drogový dealer, který ohrožoval policistu. Lidé vycházejí do ulic a požadují spravedlnost pro Khalila. Starr je jediná, která viděla, co se oné osudné noci přihodilo. Promluví? A co to bude znamenat pro její striktně oddělené světy? 

Kapitola 2 (s. 24-27), která popisuje onu osudnou noc, kdy došlo k zabití Khalila, pravděpodobně vzbudí u dětí zvědavost a chuť přečíst si celou knihu. Příběh vypráví Starr a vy si můžete zkusit při tvůrčím psaní změnit vypravěčskou perspektivu. Jak by příběh vypadal, kdyby ho popsal Khalil? A jak z pohledu policisty? Co se jednotlivým postavám asi honí hlavou? Proč asi policista vystřelil? V jaké oblasti se příběh odehrává? Podle čeho to jde poznat? Napište 3 verze reportáže o zastřelení Khalila – z pohledu Starr, policisty a někoho nezaujatého. Na zmíněnou kapitolu lze aplikovat i předvídání. 

Můžete rozproudit diskusi k aktuální otázce: Jak se zachovat, když jsme svědky bezpráví? Vezměte v úvahu dva klíčové aspekty – odvahu versus strach (s. 37). 

V knize kromě hlavních témat (rasismus a policejní brutalita) narazíte např. na téma smrti blízkého člověka, pomoci a podpory těch, které máme rádi, starosti o budoucnost dětí (Starr posílají rodiče do „bělošské školy“), vztahu dvou rasově odlišných lidí („…nezraňuju tím, že s ním chodím, to, kým jsem?“, s. 95), domácího násilí, kamarádství (jak být sám sebou, jak nebýt ve vleku a nemuset se přizpůsobovat), rozhodování se mezi rodinou a komunitou (s. 156), drog (jak ovlivňují rodinu) a gangů (proč do nich kluci, jaká jsou pozitiva a negativa). 

Také můžete s dětmi zaměřit pozornost na snahu černochů o dosažení svobody, spravedlnosti a rovnosti pro všechny (s. 272-273). Nejprve lze děti nechat, ať zkusí z kontextu vyvodit, kdo to byli Černí panteři. Pak mohou informace dohledat (Černí panteři, Huey Newton, Malcolm X). O co jim šlo? Proč hnutí vzniklo? Proč jsou asi pro otce Starr tak důležití? Co je rasismus? Jakou může mít podobu? Jaké mají utlačované menšiny možnosti? 

Příběh je protknutý inspirativními citáty. Pro představu: „Někdy člověk udělá všecko správně a věci se stejně zvrtnou. Ale to není důvod přestat se snažit“ (s. 135). 

Inspirací pro autorku A. Thomasovou byl rapper Tupac Shakur. Nejvýraznější prvek představuje jeho tetování THUG LIFE, což je akronym pro The Hate U Give Little Infants Fucks Everyone („Nenávist, ve které vychováváte své děti, nakonec vyjebe s náma se všema.“, s. 21). Můžete se s dětmi zamyslet, co by se za výrokem mohlo skrývat. Pro děti přitažlivé by mohlo také být vyhledávání podobností mezi Khalilem a rapperem Tupacem.