Storytelling

13.05.2019, 14:25

V litvínovském čtenářském klubu se 13. května nečetly knihy jako je zvykem, ale vyprávěly se příběhy. O vypravěčské umění neboli storytelling se s námi přijela podělit vypravěčka Markéta Holá. Na úvod nám vyprávěla příběh o králi, který chtěl provdat svoji dceru a rozhodl se, že ji dá tomu, kdo mu řekne něco, o čem prohlásí, že je to lež. Poté nás čekala práce ve dvojicích, při které jsme si vyzkoušeli, že improvizovat v příběhu není vůbec nic obtížného. Během dvou a půl minut jsme měli povyprávět o jednom našem dni od rána až do večera. Naši snahu nám mohl kdykoliv v průběhu zhatit náš kolega z dvojice, když řekl LEŽ. Nehledě na to, zda vypravěč říkal lež nebo pravdu, musel své vyprávění změnit. Z počátku rozpačité vyprávění díky zásahům druhého z dvojice získávalo spád a grády.

Ve druhé části programu jsme se věnovali tématu hrdinství. Nejprve jsme lovili v paměti svá osobní hrdinství a zkoušeli přijít na to, jakou vlastnost jsme v hrdinství projevili. Nejčastěji se objevovala ochota. S projevenou vlastností jsme pracovali dále. Měli jsme za úkol, rozhodnout se, zda budeme tvořit příběh s hrdinou nebo superhrdinou. Další záchytné body k našemu příběhu tvořily následující prvky: jméno (super)hrdiny, komu a jak (super)hrdina pomáhá, jak se mu to stalo, resp. co bylo prvním impulzem k pozdějšímu hrdinství, jeho parťák nebo nepřítel. A již se nám začal rýsovat příběh. Na co se zaměřit v úvodu příběhu a jak lze postupně příběh tvořit, jsme si demonstrovali na tzv. Cestě hrdiny od Josepha Cambella. Čas se ale neúprosně blížil ke konci. Stihli jsme se ještě zaměřit a rozpracovat každodenní realitu našich hrdinů a vymyslet, jaké nejtěžší zkoušce budou čelit.

Netradiční klubové setkání jsme si všichni naplno užili, panovala uvolněná atmosféra a vyzkoušeli jsme si, že vyprávět příběhy svede každý. Děkujeme paní Holé, že nás do vypravěčského umění ochotně zasvětila.