,,Na slovíčko, pane prezidente Havle!"

08.10.2018, 14:00

Nad kávou s Václavem Havlem v ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově

 „Na slovíčko, pane prezidente Havle!“ tak zněl název říjnové akce centra kolegiální podpory, které pod záštitou Nové školy, o. p. s., již třetím školním rokem funguje v krnovské ZŠ Janáčkovo náměstí.

Vedoucí centra a učitelky zdejší školy Marcela Rychtová a Magdaléna Handlířová nás sice vybraným tématem překvapily, ale nezastrašily. Na akci jsme se sešly v počtu téměř dvaceti. Ano, byly jsme samé ženy, učitelky prvního i druhého stupně a knihovnice. Proč si tolik zaměstnaných žen, kterým zrovna „padla“ a doma je povětšinou čekají děti a domácnost (o manželovi nemluvě),  udělá čas na vzdělávací akci ve svém volném čase? Odpověď dostanete již při vstupu do místnosti, kde se akce odehrávají – ruku vám podává usměvavá Marcela s Magdou, jste vybídnuti posadit se ke stolku s občerstvením a dostanete obligátní otázku: „Kávu, nebo čaj?“ Časem zjistíte, že si tady většina již tyká a kdo ne, není z okruhu účastníků nijak vyloučen, naopak je příjemně vtažen. Nemylte se ale, ani dnes ani jindy nepřicházíme klábosit nad kafem, naše očekávání jsou jiná a s úderem druhé hodiny se začínají naplňovat. Vedoucí svižně zahájí program a až do čtyř se pilně pracuje.

Václav Havel byl v říjnu vybrán za reprezentanta těch, na které my Češi při letošním výročí republiky můžeme s hrdostí vzpomínat. A je to tak, vzpomínáme, většina z nás se i dojímá. Je to ale přenosné na děti, které učíme? Magda s Marcelou mají návod, zažíváme si na vlastní kůži tři vyučovací hodiny plné Václava Havla a kupodivu se i dobře bavíme. Práce ve dvojici střídá skupinovou práci, něco musíme zvládnout každá sama. Hledáme se navzájem podle toho, jakou fotku našeho bývalého prezidenta jsme si vybraly, popisujeme, komentujeme, přiřazujeme a hlavně čteme. Vždyť jsme se zde přeci sešly my, kdo chceme podpořit své žáky ve čtení, čtenářství, čtenářské gramotnosti.

Závěrem píšeme nyní již velmi blízkému Václavu Havlovi vzkaz od srdce do srdce (papírového). Nikdo není nucen, ale mnoho z nás se chce podělit. Zaznívá vděk, obdiv, postesk. Obdobně jako u dětí. Magda pouští nahrávku z hodin, kdy stejné úkoly plnily právě ony. Dává nám to smysl, věříme, že to jde. „A holky, příště něco pro menší.“ Zaznívá mezi „Ahoj příště.“ Marcela i Magda přikyvují a krom nádobí ještě uklízí velký barevný alfabox – ten měl dnes mezi metodami největší úspěch. Navíc to bylo společné dílo nás všech, jako celé naše právě skončené setkání: každý s něčím přišel, každý se zapojil a díky skvěle připravené akci každý s něčím pro jeho práci podstatným odchází.