Čtenářské kluby

Den otevřeného klubu

13.12.2017, 13:45

Monika Slavíková je naše dlouholetá kolegyně a pozvání na jejich Čtenářský klub nás velmi potěšilo.

Schůzka čtenářského klubu probíhala v útulné místnosti budovy ZŠ v Meziměstí. Sešlo se tam přibližně 15  dětí,  15 dospělých a samozřejmě Monika a Martin Slavíkovi.

Monika s Martinem měli program promyšlený, všechny aktivity byly vždy pečlivě vysvětleny a vhodně na sebe navazovaly. Bylo vidět, že děti vše baví a pracují se zájmem a nadšením. Velmi pěkné bylo samotné tiché čtení, kde bylo vidět, že děti mají zvládnutá pravidla, která dodržují, nikdo nikoho nijak neruší. Aktivita po čtení, kdy všichni zapisovali na lístek část textu a ostatní k tomu psali komentář, vše anonymně samozřejmě, byla velmi vtipná, zajímavá, ale i poučná.

Návštěva čtenářského klubu byla pro nás velmi přínosná a rozhodně předčila naše očekávání. Monika s Martinem jsou skvělá dvojice, která dokáže svým přístupem, nadšením pro práci, nenásilnou formou přimět třeba i méně zdatné čtenáře k tomu, že čtení vhodně zvolených knih může být zábava. Za jejich pozvání jim velmi děkujeme a aktivity budeme určitě využívat při hodinách čtení.

Jitka Lehotská (uč. 5. tř.)  a Květa Golová (uč. 2.tř.)


Děkujeme za návštěvu!

Na první otevřené setkání našeho klubu jsme se připravovali s nemalými obavami. Přijde dost pozvaných hostů, nepřijde jich až moc, abychom se vešli, zaujmeme, nebudou naše klubové děti nervózní (jako my) ? Jak se ukázalo, obavy byly zbytečné. 

Už když jsme se ve středu 13. prosince scházeli, naši klubovnu prostoupila příjemná předvánoční atmosféra. Z klubového přehrávače zněly koledy, klubovna ozdobená vánočním stromkem s drobnými dárečky pro každého z hostů a provoněná připraveným občerstvením (děkujeme Radimově babičce za výborné věnečky) jako by se už těšila na naše tentokrát trochu neobvyklé setkání. Neobvyklé? Vždyť jsme měli připravený celkem běžný program – povídání o přečtených knihách, samozřejmě i chvíli pro čtení a náš oblíbený potrojný deník… A i když jsme zvyklí vítat hosty, tolik najednou jsme jich nikdy neměli. Přišly paní učitelky ze základní školy i broumovského gymnázia, paní knihovnice z dětského oddělení broumovské knihovny, kamarádi, maminky, tatínkové, babičky, a dokonce i jeden dědeček. Klubové setkání probíhalo hladce, děti i hosté se do dění zapojovali, při dílně čtení se četlo, ale vyvrcholením, alespoň pro nás, bylo sdílení zápisů z potrojného deníku. Kdo neví – potrojný deník se skládá ze tří částí, kde první je citát z knihy, druhý komentář k citátu a třetí komentář ke komentáři, který doplní někdo jiný než autor komentáře. A tady asi zapůsobilo nějaké kouzlo, protože takhle dojemné chvíle se v životě moc často neopakují. To, s jakým vcítěním někteří připojili svůj komentář, si v paměti dlouho uchováme, vždyť ukápla nejedna slzička dojetí. Loučili jsme se s pocitem dobře využitého času. 

Nemůžeme opomenout ani ohlasy na naše první otevřené setkání. Rodiče děkovali, že si mohli udělat představu, co vlastně v klubu děláme, hosté, kteří pracují sdětmi, se hned zajímali o metody, kterými se snažíme dětem přiblížit svět knížek, a klubové děti si užily radostné sdílení chvil se svými blízkými. V dalších dnech nás ještě velmi potěšily děkovné dopisy od učitelek a od Bětčiny maminky (učitelky češtiny na gymnáziu). 

Takže, ještě jednou – děkujeme za návštěvu a těšíme se na tu příští. 

Monika a Martin Slavíkovi