Den otevřeného klubu

13.12.2017, 13:45

Monika Slavíková je naše dlouholetá kolegyně a pozvání na jejich Čtenářský klub nás velmi potěšilo.

Schůzka čtenářského klubu probíhala v útulné místnosti budovy ZŠ v Meziměstí. Sešlo se tam přibližně 15  dětí,  15 dospělých a samozřejmě Monika a Martin Slavíkovi.

Monika s Martinem měli program promyšlený, všechny aktivity byly vždy pečlivě vysvětleny a vhodně na sebe navazovaly. Bylo vidět, že děti vše baví a pracují se zájmem a nadšením. Velmi pěkné bylo samotné tiché čtení, kde bylo vidět, že děti mají zvládnutá pravidla, která dodržují, nikdo nikoho nijak neruší. Aktivita po čtení, kdy všichni zapisovali na lístek část textu a ostatní k tomu psali komentář, vše anonymně samozřejmě, byla velmi vtipná, zajímavá, ale i poučná.

Návštěva čtenářského klubu byla pro nás velmi přínosná a rozhodně předčila naše očekávání. Monika s Martinem jsou skvělá dvojice, která dokáže svým přístupem, nadšením pro práci, nenásilnou formou přimět třeba i méně zdatné čtenáře k tomu, že čtení vhodně zvolených knih může být zábava. Za jejich pozvání jim velmi děkujeme a aktivity budeme určitě využívat při hodinách čtení.

Jitka Lehotská (uč. 5. tř.)  a Květa Golová (uč. 2.tř.)

Děkujeme za návštěvu!

Na první otevřené setkání našeho klubu jsme se připravovali s nemalými obavami. Přijde dost pozvaných hostů, nepřijde jich až moc, abychom se vešli, zaujmeme, nebudou naše klubové děti nervózní (jako my) …? Jak se ukázalo, obavy byly zbytečné. 

Už když jsme se ve středu 13. prosince scházeli, naši klubovnu prostoupila příjemná předvánoční atmosféra. Z klubového přehrávače zněly koledy, klubovna ozdobená vánočním stromkem s drobnými dárečky pro každého z hostů a provoněná připraveným občerstvením (děkujeme Radimově babičce za výborné věnečky) jako by se už těšila na naše tentokrát trochu neobvyklé setkání. Neobvyklé? Vždyť jsme měli připravený celkem běžný program – povídání o přečtených knihách, samozřejmě i chvíli pro čtení a náš oblíbený potrojný deník… A i když jsme zvyklí vítat hosty, tolik najednou jsme jich nikdy neměli. Přišly paní učitelky ze základní školy i broumovského gymnázia, paní knihovnice z dětského oddělení broumovské knihovny, kamarádi, maminky, tatínkové, babičky, a dokonce i jeden dědeček. Klubové setkání probíhalo hladce, děti i hosté se do dění zapojovali, při dílně čtení se četlo, ale vyvrcholením, alespoň pro nás, bylo sdílení zápisů z potrojného deníku. Kdo neví – potrojný deník se skládá ze tří částí, kde první je citát z knihy, druhý komentář k citátu a třetí komentář ke komentáři, který doplní někdo jiný než autor komentáře. A tady asi zapůsobilo nějaké kouzlo, protože takhle dojemné chvíle se v životě moc často neopakují. To, s jakým vcítěním někteří připojili svůj komentář, si v paměti dlouho uchováme, vždyť ukápla nejedna slzička dojetí. Loučili jsme se s pocitem dobře využitého času. 

Nemůžeme opomenout ani ohlasy na naše první otevřené setkání. Rodiče děkovali, že si mohli udělat představu, co vlastně v klubu děláme, hosté, kteří pracují s dětmi, se hned zajímali o metody, kterými se snažíme dětem přiblížit svět knížek, a klubové děti si užily radostné sdílení chvil se svými blízkými. V dalších dnech nás ještě velmi potěšily děkovné dopisy od učitelek a od Bětčiny maminky (učitelky češtiny na gymnáziu). 

Takže, ještě jednou – děkujeme za návštěvu a těšíme se na tu příští. 

Monika a Martin Slavíkovi