Jana Hořovská
Vzpomínka na Prahu
Jak dlouho již je tomu,
co viděl jsem naposled
slunce zapadat nad Petřínem.
Tu Prahu líbal uslzený hled,
když halila se večerním stínem.
Jak dlouho nezalehl v můj sluch
líbezný šumot jezu Vltavy?
Dávno již na Václaváku ruch
zapomenut vytratil se z hlavy.
Ta neznámá pražská zákoutí,
ve stínu jatek a slepých stok,
jak těm se vede? Sotva se pro mne zarmoutí
tak, jaké já pro ně. ...
Praho, kamenná pohádko, vzpomínám!
Petr Ginz: Vzpomínka na Prahu
